90 let statných Švédů

Pavel Kopáček
Foto: archiv autora, firemní tiskové podklady
Stalo se 14. dubna 1927, kdy z vrat montážní haly v Göteborgu vyjel první seriový ÖV-4, později mnohem známější pod přízviskem „Jakob“. Stal se plodem spolupráce dvou podnikavých mužů, obchodníka Assara Gabrielssona a technika Gustafa Larssona, který převzal i zodpovědnou funkci hlavního designera.
Gabrielsson měl za sebou úspěšnou karieru ředitele obchodní výsadky SKF ve Francii, kde dokázal, že Evropa může vyrábět stejně kvalitní ložiska jako USA, navíc za nižší náklady. Rozjel obdobnou iniciativu i v automobilové branži, a přibral do vedení budoucího koncernu Gustafa Larssona, předtím pracujícího na významném postu v britské automobilce Morris.
Od rozhodnutí o stavbě motorových vozidel k prvním sestavným výkresům uplynuly tři roky, a na podzim 1926 se oba partneři obracejí na vedení SKF s prosbou o zapůjčení kapitalu a zastřešení projektu. Výrobce ložisek prosbě vyhoví a podepíše objednávku na 500 otevřených a 500 zavřených osobních modelů, pro něž vymyslí i jméno.
Dnes už je tahle skutečnost bezmála zapomenutá, ale název VOLVO není ani zkratka, ani záhada, nýbrž jen latinský překlad slova „valím se“ - tedy přesně to, co mají za úkol kuličková ložiska, v našem případě samozřejmě SKF. Ke cti tohoto výrobce budiž dodáno, že v ostatních záležitostech dostala správa automobilky zcela volné ruce.
Ovšem odvážný cíl – smetení amerických výrobců ze švédského trhu – to byla opravdu jen fikce a zbožné přání. Ani ten nejmocnější domácí poskytovatel prostředků neměl na to, aby doslova „sekal“ automobilové spotřební zboží v milionových seriích, jak to uměli za Atlantikem.
Volvo tedy zůstalo naladěné na vlasteneckou notu a vždy kladlo důraz spíše na kvalitu, jedinečnost a výdrž, než na gigantické serie a pravidelný facelift.
Předválečnými stálicemi se staly velké PV651, využívané zejména taxislužbou a nájemnými autodopravci, ale překvapivě i proudnicový PV36, až neuvěřitelně podobný americkému Chrysleru Airflow.
Bezprostředně po válce Volvo představuje legendarní PV444, který s proměnami vydržel ve výrobě přes dvacet let, o dekádu později řadu 120, zvanou Amazon, podobnou zmenšenému Chrysleru poloviny 50. let, odvážně řešená coupé P 1800 a P 1900, a nakonec i bestsellery 140, 240 a řadu 700. To jsou pro mnoho značkových fanoušků poslední opravdová Volva, protože – jak to dnes vypadá – Volvo jakoby zapomnělo na základní firemní atributy, které vytvářely dějiny.