Vietnamská jízda

Michal Primák

Neustálý zvuk klaksonů, trumpet, sirén a dalších, naprosto nezbytných, zařízení. Všudypřítomný prach, vířený spěchajícími náklaďáky a kamiony. Minimum osobních aut, ale valící se řeky motocyklů a skútrů. A na jednom z těch motocyklů jsem seděl já a křižoval zemi, jež je nám známá, ale o níž víme tak málo – Vietnam.

Mám chuť psát o neuvěřitelně milých lidech, jež mají nás bílé (a Čechy zvlášť) velmi rádi, pro něž jsme všichni bez výjimky velmi krásní a u nichž jsme velmi vítáni. O jejich kuchyni, která je pro našince trochu neobvyklá, ale po čase velmi chutná. O současném rozvoji země, která je socialistická, avšak podniká tam snad každý. Ale uvědomuji si, že jsme časopis veteránský, motoristický, a tak vás raději seznámím s provozem ve Vietnamu, tedy správně Viet Namu.

Do Vietnamu jsem se vydal na počátku února s tím, že jej procestuji na motorce. Zakoupil jsem tedy vietnamskou legendu – Hondu Win o objemu 97ccm.  Byla v nejlepších letech, stejně mladá jako já. :-) Pojmenoval jsem ji Amálka a najeli jsme spolu celé tři tisíce kilometrů cestami a občas i necestami země. A jak se ve Vietnamu jezdí?

Chuť zkrátit si cestu po menší cestě může být po zásluze potrestána (1)
Chuť zkrátit si cestu po menší cestě může být po zásluze potrestána (2)
Hondy Win jsou legendou a vyrábějí se dodnes … jako čínské kopie
Oddělený pruh pro motocykly byl jen u výjezdu ze Saigonu
Jízda na motorce mne velmi bavila a už si dělám i řidičák
Malé servisy rozvrtají vše a občas to i spraví
Dětská sedačka

Jezdí se vpravo, což je možná jediné pravidlo, společné s naším. Předně, jako ve většině Asie se troubí. Ale má to svůj smysl. Při předjíždění tím vozidlo, a občas i motocykl, upozorňuje předjížděného. Jízdní pruhy, pokud jsou, jsou rozděleny jinak než u nás. Například na „dálnici“ je odstavný pruh určen motocyklům. Levý jízdní pruh je pak útočištěm autobusů, kterým se pod kola pletou náklaďáky a kamiony. Stejně jako zde, jezdí autobusy jako splašené. Prostřední pruh slouží těm, kdož předjíždějí (motocykly) nebo techniku v levém pruhu podjíždějí (osobní auta a netrpěliví řidiči autobusů). Zastávky zde jsou, ale zastavuje se nejen na nich, ale prakticky kdekoliv. Autobusy a obdoba ruských maršrůtek, MB Sprintery a Fordy Transit, jsou vybaveny klaksony s melodií. Upozorňují tak ty, jež čekají na zastávce, že si mohou na ten správný spoj mávnout. Jejich kvílivé Ta-da-da-da-da-dáááá nejde přeslechnout. A protože maršrůtky jezdí velmi často, zejména z měst vyrážejí různými směry, je varianta spaní v hotelu na hlavní silnici zárukou toho, že ráno budete veškerou hromadnou dopravu nesnášet. Semafory mají pomocný semafor, kde běží odpočet času do zelené. Což v praxi znamená, že naskakují-li číslovky 3 nebo 4, již největší netrpělivci vyrážejí. Toto nepsané pravidlo nám šlo osvojit si velmi dobře. Další zvláštností, na kterou jsme si chvilku zvykali, je příjezd motocyklů zprava. Nebylo důležité, zda se ke mně na hlavní připojoval skútr z vedlejší silnice, z přípojného pruhu či z pole, jedno měly všechny společné. Nedávaly žádnou přednost a dokonce se řidiči ani neotočili. Bylo třeba s tímto počítat. Na druhou stranu, v dopravní zácpě, když se všichni pomalu sunuli vpřed, řidiči aut respektovali, že motocyklisté jsou hbitější a zranitelnější a vždy je nechávali jet. I když jsem zažil totální dopravní kolaps v DaLatu, způsobený oslavou lunárního Nového roku, kdy auta víceméně stála a mezi nimi kličkovali stovky motorek, nevyvádělo to uvězněné řidiče aut z klidu. Neměl jsem za celý měsíc sebemenší pocit ohrožení, rizika, ač jsem skoro denně viděl někoho na zemi. Ale vždy se oklepal, nasedl a jel dál. Vždy to byly drobné kolize motorek. Řidiči aut byli vesměs ohleduplní a to píšu i přesto, že kamarádce k zemi jeden automobilista lehce pomohl. Ale nic se nestalo, vždyť vstala a jela dál.

Parkoviště před supermarketem stačí malé … zatím
Motorka odveze hodně, i přívěs se za ní dá dát
Motorka odveze hodně
Podjet? Nepodjet? Samozřejmě, že podjet, je to bezpečnější než předjíždění
Špatný technický stav, velká stoupání v horách, vedra…
Zkratka … šestikilometrová
Na motorce za 300 dolarů

Kvalita cest byla vesměs velmi dobrá. Troufnu si říci, že i úroveň silnic, u nás označovaných jako druhá či třetí třída, byla velmi slušná. Jen ta prašnost byla nepříjemná. Ale i tak jsme párkrát jeli cestou, která byla nezpevněná. Jeden úsek byl nejspíš po bombardování a jednou jsme se dostali na cestu, která byla teprve ve výstavbě.

Vietnam je země, procházející mohutným rozvojem a některé části země nechci vidět za pět či deset let. Jistě by se mi nelíbily. Ale dnes, dnes je Vietnam místem a motorka způsobem, jež stojí za to zažít a dohromady tvoří ideální možnost.

Vydáno dne: 03.03.2017 - 19:59