Mnoho let předtím, než se kola Pragovek, Aerovek, Laurin & Klementů a dalších vozů dotkla prašných cest, dokonce ještě dřív, než pionýři automobilismu po celém světě začali stavět svá vozítka v předtuše budoucích úspěchů, vlastně na samém prvopočátku motorismu…byly parní vozy. No, nebylo jich zase tak mnoho. Ale několik odvážlivců po světě zkoušelo zkonstruovat kočár, který by se obešel bez koní. Mezi jedněmi z prvních byl Josef Božek. Vlastně lze říci, že byl prvním, kdo se projel parním vozem po evropské půdě, samozřejmě po pokusech Francouze Mikuláše Josefa Cugnota. I když se myšlenkou zabývalo více vynálezců.
Josef Božek byl velmi schopný mechanik pražské polytechniky. Měl za sebou studium gymnázia, vystudoval matematiku a mechaniku. Už během studií se věnoval vymýšlení a sestrojování různých „vynálezů“.
K prvnímu vozu se dostal v roce 1810, kdy hrabě Buguoy dovezl na naše území první Wattův parní stroj z Anglie. Božek byl požádán o jeho zprovoznění, neboť vůz přišel rozložený. Což se zakrátko Božkovi povedlo. Nedlouho nato sestrojil vlastní parní stroj.
Odsud byl jen krůček k myšlence, vytvořit parní vůz. Vlastní parní vůz bez koňského spřežení. Nebylo to jednoduché, neměl moc finančních prostředků, vhodné dílenské vybavení…ale zastavit se nenechal. Místo Wattova parního stroje zvolil jednodušší řešení, které byl schopen ve svých podmínkách dovést ke zdárnému konci. Potýkat se musel rovněž s nedokonalostí parního stroje, spočívající v určité krátké časové prodlevě při zdvihu pístu. Tato prodleva by neumožňovala vozu vůbec rozjezd!, musel by být roztlačen do určitých otáček. Těch variant, co musel Brožek promyslet, než na řešení přišel.
V roce 1815, kdy měl Josef Božek připravenou výkresovou dokumentaci, začal nakupovat součástky a vyrábět potřebné díly. Padly na to veškeré finance. Na podzim téhož roku měl Božek vůz dokončen a připraven k veřejné prezentaci. Ta se udála v Praze ve Stromovce. Předvedení parního vozu se zúčastnila bohatá šlechta a Božkův parovůz slavil úspěch.
O dva roky později, kdy předvedl užaslé veřejnosti parník, poháněný vlastním parním strojem, potkala Josefa Božka katastrofa. Prudký déšť s bouřkami překvapil osazenstvo parníku a při vzniklém zmatku Božkovi kdosi ukradl pokladnu s vybraným vstupným. To byla rána, ze které se Božek nevzpamatoval. Do stavby parního stroje dal nejen veškeré své finanční prostředky, ale ještě se zadlužil. V zoufalství svůj parní stroj rozbil. Nedochovalo se nic. Jen několik původních výkresů v Národním technickém muzeu v Praze, kde je i přesný model tohoto vozu. Repliku Božkova parostroje lze vidět ve filmu Posel úsvitu, který natočily v 50. letech na Barrandově.
Josef Božek byl prvním, ale ne jediným konstruktérem parního vozu. Po něm se více či méně úspěšně o totéž pokoušeli jeho syn Romuald, který zkonstruoval parní tříkolku, vynálezce lodního šroubu Josef Ressel, a možná i další.
Text: Michal Primák
Obrázky: Archiv redakce