V inzerci mne zaujal tento vůz a jeho historie. Spojil jsem se s vlastníkem a s jeho souhlasem přináším příběh tohoto unikátního vozu tak, jak ho vlastník popsal.
„Z 12 – sportovní závodní vůz z roku 1927. Československá zbrojovka Brno hledala po skončení první světové války další produkční možnosti kvůli klesající poptávce po zbraních. Začalo to jednoduchými vozy, ale v průběhu let se pak produkce postupně vyvíjela dál až po luxusní vůz Z5 Express. Některá sportovní a závodní vozidla byla také postavena pro reklamní účely. Jedním z nich byl Z12 Sport, který byl v podstatě prototyp a existoval jenom jeden jediný kus. Tento byl pak používán v různých soutěžích, jako například „1000 mil československých“, „Brno-Soběšice“ a „Zbraslav-Jíloviště“ (kde naposledy startoval v roce 1972 se startovním čislem 65) . Továrna se také rozhodla zúčastnit závodů na okruzích jako byla „Velká cena Brna“ a celá řada dalších akcí. O této době ale bohužel existuje jen velmi málo záznamů, protože už není pamětníků a ani společnost Zbrojovka jako výrobce aut již neexistuje. Automobil se objevil na konci čtyřicátých let a byl zakoupen známým sběratelem a restaurátorem klasických automobilů Václavem Kafkou sen. V jeho držení byl vůz poprvé zrekonstruován a poté aktivně využíván. Jak je vidět z knihy „Začalo to Zetkou“, dokumentuje celá řada fotek účast na různých závodech. V polovině šedesátých let se „Zetka“ zúčastnila také rallye v Rakousku. V padesátých letech bylo ohodnocení těchto vozidel samozřejmě mnohem nižší, než je tomu dnes. Jen pro ilustraci: Kromě velkého počtu velmi zajímavých vozidel vlastnil Václav Kafka sen. také vůz Bugatti 40, který zpřístupnil svému synovi (Václav Kafka jun., autor zmíněné knihy) jako každodenní vozidlo. Ten vyměnil Bugatti 40 (bez topení) za starý Fiat 600 (s topením). Dnes je tato Bugatka ve sbírce bratrů Schlumpfů v Mühlhausenu a má nesmírnou hodnotu. Vzhledem k tomu, že v rodině byly i jiné vozy a z finančních důvodů byl Z12 Sport vydražen v Plzni v roce 1973 jako součást aukce klasických automobilů. Známý hornorakouský sběratel Willy Treul (bývalý prezident ÖMVV) koupil toto vozidlo v nepojízdném stavu, ale nepodařilo se mu závodní automobil znovu zprovoznit. Z12 pak několikrát vyměnil majitele v Rakousku, dokud neskončil u současného majitele. Ten ho během téměř devíti let pracně obnovil a zrestauroval. Motor byl kompletně přestavěn odborníkem na konstrukci dvoudobých motorů. Přiložená kniha dokumentuje na 12 stranách, co se stalo od zakoupení panem Václavem Kafkou sen. až do aukce roku 1973. Legenda renovace v Rakousku Automobil byl do posledního šroubku rozebrán. Rám se musel nově svařit, protože předchozí majitel usiloval o snížení těžiště vozidla. Za tímto účelem rozřezal původní rám a otočil zadní část. Práci ale nedokončil a rám byl přiveden do původního stavu. Originální chladič, který je také vidět na historických fotkách, se pročistil a vyletoval. Cílem bylo udržet originální stav. Blok motoru byl prasklý a bylo nutné přepracovat klikovou hřídel. Podle starých vzorků se vyrobily nové písty a celý motor sestavil a vyladil specialista v Rakousku, Dipl. Ing. Martin Slancar, který se zabývá výhradně dvoudobými závodnímy motory. Karosářské práce dělala firma KFZ Hagl Oldtimer Service. Celková konstrukce karoserie sestává z dřevěné kostry, která byla oplechovaná. Karoserie byla v celkem dobrém stavu, ale bylo nutné dopasovat různé detaily a podle staré dokumentace nově vyrobit blatníky. Jednotlivé díly byly lakované v červené barvě RAL 3001, kterou vůz údajně předtím měl, než následovala bílá s modrým pruhem. Špicová kola s pevně zabudovanými brzdícími bubny se musela nově vyrobit a optimálně vycentrovat, jelikož to už se starými originálními ráfky možné nebylo. Tuto práci dokonale provedla specializovana firma blízko Kolína. Výfuk dělal pan Ing. Nalezenec ve Vysokém Mýtě. V jeho veteránské sbírce se nacházela také jedna „Zetka“ a pan Nalezenec platí za odborníka na předválečné závodní automobily. Pneumatiky dodala rakouská firma Moser-Reifen. Původní čelní sklo se nezachovalo. Zůstaly pouze boční sloupy, přičemž byl jeden z nich někdy zlomený. Z tohoto důvodu a kvůli klasickému závodnímu vzhledu se vůz vybavil závodními sklápěcími okny ve stylu „brooklands“, které se takto používaly na podobných automobilech už od začátku 30.tých let. Originální pozůstatky původního čelního skla jsou součástí vozu. Kožená sedadla scházela kompletně a bylo nutné je nově vyrobit. Tuto práci vykonal čalounický mistr pan Sedláček z Prahy. V posledních letech byl vůz vystavován na různých veletrzích a v muzeích v Rakousku.“
Aktuálně (únor 2021 je tento vůz na prodej).
Text a foto: Viktor Vadura
Publikováno se svolením autora