Málokomu z meziválečných tvůrců automobilů se podařilo proniknout mezi trojici Laurin & Klement / Škoda, Praga a Tatra. Ačkoliv ani vozu ENKA ing.Břetislava Novotného se to nepodařilo, jeho konstrukce záhy byla sériově vyráběna a známe ji dodnes jako Aero 500. Ponechme Aero na jindy a pojďme se podívat, co se skrývá za značkou ENKA.
Ing.Břetislav Novotný nebyl v konstrukci automobilů žádný nezkušený zajíc. Zkušenosti i ze zahraničí měl ještě předtím, než se pustil do první stavby. Jeho prvotina s názvem Novo, ani druhý prototyp s názvem Omega nebyly ale vyrobeny ve více než jednom kuse. Dalším v řadě byl Disk, který již byl vyroben v několika desítkách kusů. Byl však vyráběn brněnskou Zbrojovkou.
Novotný začal pracovat na dalším voze v roce 1926, kdy přesídlil do Prahy. Poučil se z nevhodných řešení u předchozích svých vozů, dokonce ve Francii porovnával své představy a konstrukce s jinými výrobky. Nakonec se rozhodl, jaké bude mít nový vůz konstrukční řešení. Měl být poháněn dvoudobým, vzduchem chlazeným jednoválcem o objemu 350ccm. Jeho délka nepřesahovala tři metry. Levnou malou karosérii Novotnému vyrobil kdosi v pražských Kobylisích. Několik málo prototypů (dva, možná tři) byly postupně vylepšovány. Stále ale s vozem nepanovala spokojenost. Až v roce 1927 vzniká v pražském Karlíně malá firma s názvem „Továrna na automobily F.Kolanda“. Proč Kolanda a ne Novotný? Nu, kdo má kapitál, má často větší slovo. Připravovaný vůz ale dostal jméno ENKA, podle názvu počátečních písmen společníků Novotný – Kolanda.
První ENKA vyjíždí na silnice v druhé polovině roku 1927. Jedná se opět o malý otevřený vůz, ale pohání ho již motor vodou chlazený. Objem se zvýšil z původních 350ccm na půl litru, novinkou byla i snímatelná hlava. Poháněná byla samozřejmě zadní náprava, převodovka byla tří rychlostní se zpátečkou. K otevřené karoserii později přibyla i verze „limousine“ a dokonce i malý valníček.
Zájem ze strany zákazníků vůbec nebyl malý. Spíše naopak. Mělo to však i své nevýhody. Továrna nebyla schopna vyrábět ve větší serii a zákazníci čekali. A to není v obchodu nikdy dobré. Mezi lety 1928 – 1929 byla továrna schopna vyrobit přibližně dvacet vozů.
Záchranou se ukázala být nabídka JUDr.Kabeše, majitele továrny Aero, na odkoupení všeho, co s ENKOU souviselo. Záhy se vše stěhuje a i Ing.Novotný přechází do služeb Aera. První prodané Aerovky jsou postaveny z již vyrobených dílů v původní karlínské továrně. Po drobných úpravách přichází na trh vůz již pod označením Aero 500 a ENKA nadobro mizí z mapy výrobců automobilů.
Ještě se ENKY objevují v soukromých rukou například na zbraslavském závodě v roce 1930, kdy s nimi startují Prokop Havlík a Josef Košař. Havlík závod nedokončil.
Jedna původní ENKA je v depozitáři NTM a údajně až tři vozy jsou v soukromých rukách.
Text: Michal Primák
Foto: Archiv redakce, prodejní leták ENKA