Přejdi na obsah
Magazín VETERÁN
Menu
  • MAGAZÍN
    • Články
      • Představení
      • Svezli jsme se
      • Známé-neznámé
      • Reportáže
      • Renovace
      • Příběhy aut
      • Ostatní
  • ČS automobily
    • Seznam čs automobilů
    • Lidová vozítka
    • ČS KAROSÁŘI
    • Historie registračních značek
    • AUTOBUSY
    • Expedice
    • OSOBNOSTI
    • Slavné závody
  • SIMCA
    • Historie značky
    • Seznam modelů
  • Knihovna
  • GALERIE
  • Kontakt
Menu

Hakar

Splnit si sen a dovézt si z Francie Simku Gordini nebylo v poválečném Československu téměř vůbec možné. Ale Aloisi Riegerovi se velmi líbila. Zdeněk Treybal dokonce jednu měl a startoval s ní na Ceně města Brna. A když ne koupit… tak proč ne postavit? Tak nějak vznikla myšlenka na závodní vůz Hakar.

Název článku, ač se možná může zdát nesmyslný, svůj význam má. A to velmi důležitý. Z těchto tří slov totiž vznikl název vozu. A to ne ledajakého.

Alois Rieger nebyl v automobilovém světě žádný zelenáč. Byl technikem v oboru konstrukce a výroby spalovacích motorů. Pomocnou ruku při výrobě vlastního vozu podal i syn Vojtěch. A tak se oba muži na počátku roku 1950 pustili do tvorby makety. Hotovou maketu zkontroloval význačný karosář Josef Sodomka z Vysokého Mýta. Navrhl drobné úpravy, které byly hned realizovány.

Výrobou karoserie byl pověřen pan Kalvach z Hradce Králové. Nebyla žádná legrace vyrobit hliníkovou svařovanou karoserii. Práce se ale podařila a lehká závodní karoserie byla zakrátko hotová.

Podvozek byl upraven z vozu Fiat 508, od stejné značky sporťák dostal do vínku i motor. Následně byl ale vyměněn za škodováckou dvanáctistovku a v dalších letech za prototypový motor z ÚVMV o objemu 1500 ccm a výkonu 75 k. To stačilo vozu k dosažení stosedmdesátikilometrové rychlosti. Tak, jak bylo v tehdejších letech běžné, vůz byl schválen do běžného provozu.

Nízký Hakar byl vyroben v jednom kuse pro sportovní potřeby svého majitele. Svého následovníka se nedočkal. Naštěstí se dochoval do dnešních dnů, ač prošel během let různými drobnými úpravami a i barvu svých šatů několikrát změnil.

Naposled jsem jej spatřil v květnu 2013 na veteránské akci „1000mil československých“. Můžeme tedy i dnes obdivovat nápaditost a um zlatých českých ručiček – konstruktérů, kteří si v dobách raného socialismu splnili sen a postavili si své závodní auto.

(Na internetu jsem našel zmínku o dvou vyrobených vozech – je to však chyba. Vyroben byl jeden kus a postupně měnil motory, proto zavádějící označení Hakar 1200 či Hakar 1500)

  • Ecce Hommo 1955
  • Starou JIhlavou 1957
  • 1000 mil československých 2013

Text: Michal Primák

Foto: Michal Primák a Archiv redakce

VAŠE REKLAMA

Zde se může být váš reklamní banner na výrobky nebo služby, související s historickými automobily. A to za zaváděcí cenu 500,-Kč / měsíc. Banner je umístěn zde a zobrazuje se i pod jednotlivými články. Za jednu cenu tak máte zajištěno opakované umístění.

Napište nám ještě dnes.
© 2023 Magazín VETERÁN | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme