Roku 1950 postavil Josef Ježdík ze Mšena dvoumístný roadster s motorem DkW o objemu půl litru. Vozítko budilo zaslouženou pozornost nejen krásnými tvary ve stylu sportovních aut čtyřicátých let, ale i dokonalým dílenským zpracováním nebo luxusní výbavou – mělo dokonce i autoradio. Ještěrka měla vpředu dvouválcový dvoutaktní motocyklový motor DkW 500 chlazený vzduchem pomocí ventilátoru, poháněného klínovým řemenem. Spojka i převodovka byla použita z KdF. Jen převodovka měla jiná předlohová kola kvůli malým bantamovým kolům vozítka s rozměry pneumatik 16 x 4´´. Rám Ještěrky byl svařen z ocelových podélníků ve tvaru „U“ s průběžnou plechovou podlahou, takže celý spodek vozítka byl hladký a bez výstupků. Přední kola byla nezávisle zavěšena na příčném rovnoběžníku z listových per. Zadní náprava se skládala z výkyvných polonáprav opřených o vinuté pružiny. Karoserie měla dřevěný oplechovaný rám. Vozítko mělo elektrický startér a kompletně vybavenou přístrojovou desku. Velmi efektní bylo dvoubarevné lakování karoserie, která byla určena pro dvě osoby. Před nepřízní počasí byla posádka chráněna skládací plátěnou stříškou. Celková hmotnost Ještěrky byla 320 kg a maximální rychlost dosahovala až 90 km/h.
Text: Michal Primák a Radim Tauber
Foto: archiv Radima Taubera