Přestože drtivá většina těch, kteří se po druhé světové válce snažili o lidová vozítka, neuspěla, vozítka některých tvůrců byla nakonec vyrobena. A některá z těch vyrobených se dochovala do dnešních dnů. A z těch několika vozítek, která se dochovala, lze jen některá obdivovat na srazech ještě dnes. Jednou ze světlých výjimek, která nezůstala na prknech vývojových kanceláří, nezmizela ani v zahraničí, ani ve šrotu, je Lidovka.
Zdeněk Pilát byl nejen automobilový konstruktér, který se podílel na Tatraplánu nebo Jawě Minor, ale působil i v leteckém a zbrojním průmyslu. Dříve, než se kola Tatraplánu dotkla silnice, na samém počátku druhé světové války, se začal zabývat vývojem lidového automobilu dle vlastního návrhu. Tajně během války připravil podvozek a v roce 1943 jej začal podrobovat jízdním zkouškám. Zatím bez karoserie, která chyběla. Až později, po válce ji vyrobila Tatra.
Motor byl vzduchem chlazený dvoudobý dvouválec DKW 500TI o objemu 500 ccm a výkonu 14 HP při 3500 ot/min. Poháněcí ústrojí bylo tehdy nezvyklé – systém transaxle. O mnoho a mnoho let dříve než u vozů Porsche byl použit právě u Lidovky. Převodovka měla tři rychlostní stupně vpřed plus zpátečku. O zastavení stroje se staraly mechanické brzdy na všech čtyřech kolech. Čtyři sta dvacet kilogramů lehký vůz vykazoval spotřebu 4,5 l na sto kilometrů.
O výrobu Lidovky měli zájem všichni českoslovenští přední výrobci automobilů, jako Škoda, Walter, Tatra, Jawa, Zbrojovka, Aero, ale třeba i zlínský podnikatel Tomáš Baťa nebo anglo – belgická firma Tipsy, zabývající se výrobou letadel. Rovněž veřejnost ji na poválečné výstavě lidových vozů přijala velmi kladně, a to i přesto, že vůz by vystavován nedokončený a nezkompletovaný. Tak jako u spousty jiných nadějných projektů ale vystavilo červenou Lidovce únorové znárodnění.
Lidovka ale nezmizela docela. Po celý svůj život provázela svého tvůrce Zdeňka Piláta, který s ní jezdil v běžném provozu. V průběhu let ji drobně vylepšoval.
V současné době bývá k vidění na srazech se svým současným majitelem. Použitá fotografie pochází z roku 2013, kdy byla Lidovka k vidění na známé soutěži Zbraslav – Jíloviště.
Text a foto: Michal Primák a archiv redakce