Konstruktér Jan Hans s kolegy v podniku PAL Kraslice tento vozík, opět poháněný jednoválcem, tentokrát Jawa o objemu 250 ccm a výkonu 9 HP. Na výrobu vozítka se, dle dobových pramenů, podílela celá fabrika včetně učňů. Drtivá většina dílů se musela vyrábět, jen máloco se použilo ze stávající produkce. Komise, posuzující vozítka na zmíněné výstavě, měla jako jedno z kritérií i test vozítka na 50 km. Mipalu byl vyčítán zejména velmi nepohodlný podvozek, pro dvě osoby vskutku miniaturní rozměry a přehřívající se motor. Nutno podotknout, že to byl častý problém podobných konstrukcí. Karoserie obstála na jedničku, ale to pro tvůrce zřejmě bylo málo. Přesto získal Mipal na výstavě páté místo, což byl dozajista úspěch. Dobvý tisk hovořil o katastrofální ochraně vystavovaných vozítek před veřejností, po skončení výstavě bylo dost prototypů poškozeno, poškrábáno, s ulámanými díly. Mipal byl cestou zpět do Kraslic vlakem tak špatně upevněn a střežen, že se vrátil prakticky zcela rozbitý. Někdo jej ihned za pár stovek koupil. Od té doby se po něm slehla zem. Že by se dochoval, je velice nepravděpodobné.
Text: Michal Primák
Foto: Katalog výstavy lidových vozítek 1948