Úspěšný vstup na automobilový trh s Voitturetou typu A a B umožnil další vývoj. Jedním z jeho výsledků byl Typ F, představený v roce 1907. Jedná se o čtyřválec o výkonu 16 k. Motor je litý vcelku se spalovací hlavou tvaru L. Na „Efko“ se staví rozličné typy karosérií, jako například faeton, limusina, landaulet, ale i dodávka či omnibus. Podle toho se vozy označovaly např. jako FO (omnibus na chassis typu F) nebo FOZ (omnibus zavřený na chassis typu F). Motor typu F byl velmi pokrokový a žádaný.
Dalším z odvozených modelů byl typ FC, kdy se jednalo o sportovní verzi. Motor o objemu 2,4 l disponoval výkonem až 21 k. Typ FF pak jako první v Evropě disponoval osmiválcem, který byl tvořen dvěma spojenými čtyřválci na společné klikové hřídeli. Úspěšně testován pak byl na cestě do Paříže a zpět. Využitím potenciálu osmiválce byl pověřen ing. Otto Hieronymus. Zkušený závodník a konstruktér vyzkoušel několik konstrukcí. Čtyřválcové typy F a FC měly původní rozvod SV, typ FCS pak rozvod OHV a závodní typ FCR se mohl chlubit již rozvodem OHC. Měnilo se nejen vrtání, ale i zdvih motorů. To proto, že ještě nebyla ustálena technická pravidla při závodech. Jeden závod tak mohl rozdělit vozy dle objemu motoru a za týden se mohl jet jiný závod, kde byly kategorie dle počtu válců nebo vrtání válců.
Vozy L & K typ F se zúčastnily závodu do vrchu Zbraslav – Jíloviště v roce 1908. V kategorii do dvou litrů vyhrál hrabě Alexandr Kolowrat před Václavem Vondřichem na stejném voze. Při odlehčování hrabě Kolowrat vyndal i sedačku a závod absolvoval v přimontovaném proutěném křesílku. Ve vyšší kategorii do tří litrů pak vyhrál J.Kejř před Robertem Enerem. Spolu s vítězstvím E.Rezlera v kategorii do 1500ccm to byly důvody k radosti v mladoboleslavské továrně.
Typ FCS s čtyřválcem OHV vznikl v pěti provedeních v objemech 2,5 až 3,5 litru a výkonech 40 až 96 koní. Postaveno bylo celkem šest motorů. S nejsilnějším z nich vytvořil ing Otto Hieronymus v roce 1908 rychlostní rekord na závodním oválu v Brooklands, kdy dosáhl průměrné rychlosti 118,7 km / h.
Impozantním byl jistě model FCR. Čtyřválec OHC o objemu 5672 ccm a výkonu rovných sto koní v roce 1909. Velkého objemu při vrtání 85mm bylo dosaženo zvýšením zdvihu až na čtvrt metru! Tak jako u předchozích modelů ho měl na svědomí konstruktér František Krupský. Ing. Otto Hieronymus za volantem tohoto vozu zvítězil hned při prvním startu na Semmeringu a dosaženým časem by porazil i soupeře vyšších kubatur v ostatních kategoriích. Zajímavostí je jistě i skutečnost, že motory nestihly být ani pořádně otestovány a zajety.
Jak jsem zmínil výše, kromě vozů pro běžné i závodní využití byly na chassis postaveny i omnibusy. O těch najdete informace v sekci čs autobusy. Nákladním vozům typu F se zde věnovat bohužel nebudu. Na závěr je ještě třeba zmínit, že typ F byl úspěšně vyvážen do řady zemí, kromě těch evropských i do Ruska, Japonska nebo do arabských zemí.
Text: Michal Primák
Foto: Archiv redakce a Archiv společnosti Škoda Auto.