Toto vozítko má v Technickém průkazu udaného výrobce pana Šepse. Vlastní název mu vymyslela až manželka současného vlastníka, takže Bonbon je spíše přezdívka. Ale jeho historie je opravdu zajímavá.
Pochází z roku 1953 a je vybaveno motorem Jawa 350. Nezachovala se bohužel žádná fotografie, jak vůz vypadal původně. Víme ale, že v roce 1969 vozítko koupil pan Sýkora, který již měl zkušenosti se svými předchozími dvěma vozítky, jimž se budeme věnuovat v samostatném článku. Po zakoupení upravil vozítko s použitím dílů ze Škody 100 a Škody 1000MB. Podvozek na bantamových kolech a motor ale zůstal. Krátce na to měl s vozem lehčí nehodu. Karosérie tedy doznala větších změn. Celá přední část je z pryskyřice, zadní partie se zcela změnila a i některé detaily byly od té doby jinak.
Současný majitel podrobil vozítko kompletní renovaci. A kdo má za sebou nějakou tu renovaci, jistě mu nezávidí. Renovovat neznámý stroj vyrobený v jednom kusu není žádná legrace. Zvláště když Bonbon disponuje několika zajímavostmi, jako startování lankem mezi nohama řidiče, přeplavování karburátoru provázkem, baterku z telefonní ústředny a podobně. Ale podařilo se a dnes je Bonbon plně funkční a znovuzrozený.
Majiteli gratulujeme a těšíme se, až vozítko uvidíme na nějaké veteránské akci.
Vzhled po prvních úpravách 
V Bonbobu lze vidět inspiraci jinými značkami 
Koupě. Vzhled vozu po opravě po nehodě 
Renovace nebyla snažší než u „dospělého“ auta 
Ale povedla se 
Řekněte sami, není roztomilej 🙂 
Lidová vozítka mají nejen své srazy, ale i své místo v automobilové historii
Text: Michal Primák s použitím informací od vlastníka
Foto: Jiří Kyncl a jeho archiv