Jméno lidového automobilu je stejně nezvyklé, jako celý vůz. Ale o to je zajímavější. Ing. František Netík vytvořil v letech 1953 – 1957 pozoruhodný stroj. Na jeho výrobě se podílel i brněnský Svazarm a a Královopolská strojírna. Přestože se mělo jednat o lidový automobil, ani vzhled či rozměry vozu a koneckonců ani samotná konstrukce vozu tomu nenasvědčují. Pojďme tedy postupně.
Karosérie vozu měří čtyři a půl metru, tedy podstatně více než malá lidová vozítka té doby. Navíc je vše, jen ne jednoduchá. Auto vypadá jak z autodromu a tím nemyslím ten závodní, ale z pouti. To mu ale v mých očích neubírá na atraktivitě a musím říci, že se mi líbí. Zepředu. Směrem dozadu se ale karosérie zužuje. Pokud bychom měli mluvit o náraznících, jsou „integrovány“ do karosérie. Střecha se zepředu svažuje rovněž dolů. Spolu se zakrytými koly má tak Netík velmi zvláštní tvar.
Ale i pod pláštěm karosérie nezvyklosti pokračují. Řídící je totiž zadní, nikoliv přední náprava! Přední kola jsou pevná. Zadní osa je navíc užší, kola jsou blíže u sebe. Takže stabilitia vozu patrně nebude nic extra.
Alespoň motor je konvenční z Jawy Minor II o objemu 616 ccm a výkonu 20 k. Osm set kilogramů těžký vůz údajně dosahoval až devadesátikilometrové rychlosti.
Ing. František Netík ale svůj vůz hojně využíval v běžném provozu, dokonce s ním prý absolvoval nejednu dovolenou. Pozornost přestal poutat vůz v roce 1974, kdy důvodem byla smrt jeho autora.
Vůz se dochoval do dnešních dnů a před několika lety se objevil ve Slavkově na veteránské akci. Akce jsem se bohužel nezúčastnil, ale pokud tento článěk čte současný vlastník, budeme rádi za kontaktování a doplnění informací.
Text: Michal Primák
Foto: Archiv redakce a Jaroslav Pleticha