Pražský Karlín procházel ve své historii spoustou proměn. Dnes luxusní čtvrť centra Prahy, kde se developeři perou o každý metr čtvereční, nedávno zaplavené území při pětisetleté vodě, předtím cikánské ghetto a ještě dříve předměstí staré Prahy. Na začátku století, přesněji v roce 1906 se v Karlíně pod oblouky slavného Negrelliho viaduktu zrodila automobilka, přesněji malá firma s hrdým názvem „Pražská továrna automobilů Velox“.
Firma Velox vtrhla na automobilový trh velmi razantně, a pranic ji nevadilo, že Praha má již automobilky Walter a Praga. Přinášela nejen nový automobil, ale vynikala komplexním programem péče o motoristy. V jejích prostorech pod viaduktem našly místo rozměrné garáže, v té době největší v Rakousku – Uhersku, kam se vešlo nejen 100 motocyklů, ale i 50 automobilů. K dispozici byl i vlastní servis. Zároveň firma garantovala dodávky potřebných náhradních dílů, což v té době nebylo zcela standardem.
Velox ale nebyl klasickým malovýrobcem automobilů. Specializoval se na autodrožky. Oproti konkurenčním laurinkám byly Veloxy pěkně vybavené, měly nosiče zavazadel. V Praze bylo provozováno deset drožek Laurin & Klement a 5 Veloxů. Velox provozoval drožky dvěma typy svých vozů. Dvouválcem o výkonu cca 13 k pro 3 až 5 osob a třicetikoňovým čtyřválcem pro 4 – 6 osob. Drožky byly ale pro většinu Pražanů cenově nedostupné. Nepomáhala ani reklama.
Drožky byly i po následném zlevnění jízdného v roce 1909 jen pro bohaté. A to i přesto, že kilometr stál 45 haléřů. Při takové ceně se Pražan mohl dostat z dnešního centra Prahy například do Zbraslavi za 13 K a 50h. V ulicích Prahy se pohybovalo pět těchto vozů, které konkurovaly mladoboleslavským vozům Laurin & Klement. Veloxy byly mezi cestujícími oblíbené pro svoje pohodlí. Ale nepředstavujte si, že drožky byly pro čerstvou firmu nějak zisková záležitost. Po celé Praze se údajně pohybovalo 15 drožek, z toho 5 Veloxů a 10 Laurinek. Zajímavé je, že existovala dvě provedení: menší 12koňové dvouválce a silnější třicetikoňové čtyřválce
Mladoboleslavská konkurence byla velmi silná, prodeje slabší, bylo třeba něco podniknout. A představitelé Veloxu podnikli. Vydali se s autodrožkou do Vídně, tehdejšího centra monarchie, aby tam předvedli výhody tohoto druhu dopravy. O úspěchu či neúspěchu této akce bohužel není nic známo.
Každopádně provoz drožek v Praze nebyl tím, co by mladé firmě zaručovalo obchodní úspěch. Kapitálu bylo čím dál tím méně. Projevovalo se rovněž negativně širší zaměření firmy. Jednu chvíli se zdálo, že by firmu mohla zachránit objednávka drožek pro carský Petrohrad, ale bylo již pozdě, potíže Veloxu byly již příliš velké.
Na Pražském autosalonu v roce 1909 ještě Velox vystavoval kromě drožek i lehký automobil s jednoválcovým motorem s výkonem 8 až 10k. Vůz měl motor pod řidičovým sedadlem a vypadal více jako kočár než jako automobil. Ale ani autosalon nepomohl a Velox zmizel v propadlišti dějin.
Text: Michal Primák
Foto: Michal Primák a archiv redakce