Kdo neměl na nový automobil, sháněl ojetý. Kdo nechtěl na nový čekat, také sháněl ojetý. Kdo chtěl něco zvláštního, porozhlédl se na trhu s ojetými vozidly. Kdo chtěl na svém použitém automobilu vydělat, dokázal jej prodat s vysokým ziskem – a to nejen v síti autobazarů, ale i jinými způsoby. To vše se vám pokusíme popsat v posledním dílu…

Tuzex – „TUZemský EXport“ – jak se zkratka dala rozšifrovat – byl specifickým československým fenoménem už od konce 50. let, ale nikoliv prvním, jak si záhy vysvětlíme. Lidé jej vítali a stát také, protože se mu povedlo odčerpávat zahraniční měnu – na druhou stranu musel reagovat „nesmiřitelným“ odporem vůči každému tuzemci, jemuž se zachtělo zboží…

Dnes se naposledy vracíme k nákupům automobilů v dobách, kdy mnoho věcí chybělo, mnoho záležitostí bylo nesnadných, mnoho lidí mělo pokřivenou páteř politikou „jedné strany“, ale někteří měli k sobě blíž – buď lidsky nebo „obchodně“. Tím máme na mysli především oblíbené a nutné všimné, bez nějž jste se často nepohnuli z místa. A tak ponecháme srovnání minulé a…

Třebaže máme v titulku „Nejen Mototechna“, tak právě tomuto celostátnímu a poněkud megalomansky vedenému útvaru se budeme věnovat ve druhé části našeho historického ohlédnutí za možnostmi nákupu osobních vozidel v někdejším Československu. A jelikož Mototechna představovala fenomén a téměř každý občan s ní tehdy přišel do styku, vyhradíme jí celou druhou část… Československý prodej motorových vozidel jsme minule…

Letos proběhlo vcelku bez povšimnutí výročí pětasedmdesáti let od založení národního podniku Mototechna, tedy organizovaného a celostátně působícího subjektu, který zabezpečoval prodej silničních dopravních prostředků jednotlivcům a organizacím, jejich částečný (a občas i výhradní) zpětný odkup i zásobování náhradními díly. Třebaže to v poválečné době nebyla první organizace tohoto druhu, přetrvává povědomí o její existenci zejména…