Po druhé světové válce byl nedostatek všeho včetně automobilů. Bylo ale možno získat vojenské vozy KdF 60, 82, 87 nebo 166. Na podvozky těchto vozů si zruční lidé stavěli vlastní karosérie. Některé byly povedené, některé ne. A málo z těchto vozů se podařilo zachovat do dnešních dnů. Pokud máte informace k některým z uvedených vozů…
Od roku 1960 fungoval v Bratislavě Vývoj motorových vozidel pod národním podnikem Tatra. Jeho úkolem byla výroba jednoúčelových strojů a pomoc ve vývoji prototypů. Jednou z prvních prací byl prototyp mikrobusu Tatra 603 MB. Na tomto voze totiž již vývojáři pracovali s určitým předstihem. Mikrobus Tatra 603 MB se představil v květnu následujícího roku. Prostorný…
Na shodném podvozku s HMV II postavili pánové Jaroslav Brokeš s mechanikem Tichavským závodní vůz pojmenovaný podle prvních písmen jejich jmen. Motor z trofejního BMW R 750 byl upraven na výkon rovných padesáti koní. Vůz byl v závodech úspěšný a dochoval se do dnešních dnů. Text: Michal Primák Foto: Archiv redakce
Posádkový dům armády v Brně postavil závodní vůz s dvoulitrovým motorem BMW 328, který byl mechanikem Rottem upraven na 140 k. Příhradový rám vlastní konstrukce a motor doplnily díly z Fiatu 1100. Od roku 1955 s vozem Karel Cejnar úspěšně startoval na několika závodech.
Velmi nadějně vypadal projekt Emila Bojdy na výrobu lidového vozítka. Na rozdíl od mnoha konstruktérů, kteří tvořili své představy vozů doma v garáži na koleně, měl Bojda zázemí své továrny Embo. Díky prosperující autodopravě mohla tato továrna na výrobou domácích spotřebičů a zároveň kovovýroba vzniknout. Ke tvorbě lidového vozítka se tedy sešly všechny předpoklady. Kapitál,…
V období mezi dvěma světovými válkami v časech postupného rozšiřování motorismu začínaly být čím dál častější různé testy spolehlivosti automobilů, dokazované nejen účastí na rozličných závodech, ale i na dalekých expedicích. Pryč byly časy, kdy zdatným sportovcem a cestovatelem byl ten, kdo vyjel se svým automobilem z Prahy do Liberce a po návratu o své…
Pod touto značkou postavil Karel Petrák závodní automobil na rámu Fiata Topolino. K tomu přidal zadní nápravu z Opelu Kadett, přední rovněž z Topolina, motor z motocyklu BMW R 75. Vše přikryla hliníková karosérie. Na startu závodů se objevoval v letech 1950 – 1955. Goliáš nebyl považován za úspěšný, především kvůli své vysoké hmotnosti, vážil…
Továrna R.A.Smékala ve Slatiňanech vyráběla hasičské stříkačky. Kromě hasičských stříkaček tvořila její výrobní progam i licenční výroba švýcarských vozů Turicum. Tu doplnila i rovněž licenční výroba vozů německé firmy Mars – Werke. Otevřené automobily značky Mars poháněl čtyřválec o objemu 1943 ccm a výkonu 16 k. Text: Michal Primák
V roce 1910 bylo ustanoveno automobilní oddělení v továrně R.A.Smékala, zabývající se převážně výrobou hasících zařízení. Lidový automobil měl dvouválcový vzduchem chlazený motor. Údajně se jednalo o první vzduchem chlazený motor v Čechách. Nevím, zda byla vozu určena nějaká značka nebo byl vyroben pod značkou Smékal. Text: Michal Primák Foto: Archiv redakce
Slatiňanská továrna automobilů Raimunda Augusta Smékala vyráběla od roku 1912 do roku 1913 automobily v licenci švýcarské firmy Turicum AG. Model Turicum D 81/18 (švýcarský název) měl dvoulitrový motor a dosahoval rychlosti 60 km/h. Dle jednoho z pamětníků byl ještě v šedesátých letech jeden z vozů této značky provozován v Pardubicích, než byl v roce…